V souvislosti s působením různých medicínských a zdravotních organizací se často mluví o prosociálním, antisociálním, neutrálním nebo nestranném chování. Takovým typickým představitelem tohoto chování je postoj organizací typu Červený kříž a Červený půlměsíc. Nesmějí stranit žádnému účastníku konfliktu, diskriminovat národnostně, nábožensky, rasově či politicky. Tato pravidla patří mezi sedm základních principů – humanita, neutralita, nestrannost, nezávislost, dobrovolnost, jednota a světovost a řídí se jimi Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce bylo založeno roku 1863. Je nestranné a neutrální a poskytuje pomoc a ochranu lidem zasaženým katastrofami a konflikty. Tvoří největší světovou humanitární síť a má tři složky – národní společnosti, Mezinárodní výbor Červeného kříže a Mezinárodní federaci ČK & ČP. Úkoly a postavení složek této asociace plynou především z Ženevských úmluv, Statutu Mezinárodního hnutí Červeného kříže a rezolucí Mezinárodních konferencí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Toto mezinárodní hnutí sdružuje téměř 91 milionů členů a je stále přítomno v 191 zemích světa. Nejvyšším orgánem Hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce jsou Mezinárodní konference ČK & ČP a zasedají zpravidla 1x za 4 roky.

 Do poloviny 19. století neexistovala péče o válkou zraněné vojáky a nebyla ani žádná zařízení, kde by byli umísťováni a ošetřováni zranění, chyběl i ošetřující personál. V době bitvy u italského města Solferino (roku 1859) navštívil švýcarský obchodník Henri Dunant francouzského císaře Napoleona III. Chtěl s ním projednat obnovení obchodních cest po Alžírsku. V právě probíhající bitvě u Solferina bylo během jednoho dne zabito a zraněno mnoho vojáků. Henri Dunant viděl, jak nedostatečná zdravotní péče je těmto zraněným věnována a začal sám organizovat pomoc a ošetřovat vojáky.  Spolu s tzv. výborem pěti založili Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům, který nese od roku 1876 název Mezinárodní výbor Červeného kříže. Znakem je barevně obrácená švýcarská vlajka, tento vzhled byl zvolen na počest Dunanta. Ten se v roce 1901 stal držitelem Nobelovy ceny míru. Červený kříž na bílém poli je chráněná značka a její neoprávněné použití je trestné. Proto nesmí být např. na lékárničkách. 

V islámských zemích se používá červený půlměsíc s odůvodněním, že kříž může mít neislámskou náboženskou konotaci. V SSSR vznikl v minulosti pokus spojit kříž a půlměsíc do jednoho znaku, takové zobrazení však není legální, stejně jako například thajský červený oheň  či indické červené kolo. Židi se pokoušeli prosadit červenou Davidovu hvězdu, to se setkalo s odporem ze strany Izraelem okupovaných zemí. Šlo to tak daleko, že Izrael nebyl dokonce ani uznán jako právoplatný člen Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.  Kompromisem se stal v roce 2005 červený krystal, který uznávají nekřestanské a neislámské země, jako zmíněný Izrael. A existuje ještě jediná platná možnost: červený lev a slunce, který byl povolen dříve Iránu a používal se do roku 1980. Irán dnes používá červený půlměsíc, lva s bránou si však stále ponechává v záloze. 

A původně neplatné spojení kříže s půlměsícem dohromady se nakonec prosadilo v jiné variantě. Celé hnutí má od roku 2016 znak červeného kříže a červeného půlměsíce orámovaný kruhovým textem v rozsahu dvou třetin. Je tam napsáno Mezinárodní hnutí v příslušném jazyce (např. anglicky International Movement).

O založení Československého červeného kříže  bylo rozhodnuto dne 1. února 1919 na schůzce sociálních pracovníků v Obecním domě v Praze. Byla vyslána delegace k prezidentovi T. G. Masarykovi se žádostí o souhlas k založení této organizace. Prezident Masaryk souhlasil a 6. února 1919 pověřil svou dceru PhDr. Alici Masarykovou o všestrannou pomoc. Alice Masaryková se stala první předsedkyní ČSČK. Organizovala mj. ošetřovatelské školy nebo různé kurzy pro sociální pracovnice. Dne 1. prosince 1920 byl ČSČK uznán Mezinárodním výborem v Ženevě a 11. ledna 1921 byl přijat do Ligy společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Po rozpadu Československa vznikl Český červený kříž a na Slovensku Slovenský Červený kríž, který má gramaticky velké S a velké Č.