Lékaři bez hranic jsou humanitární nezisková organizace, která se zaměřuje na poskytování zdravotní péče tam, kde se vyskytne přírodní katastrofa, válečný konflikt, epidemie nebo je oblast vyloučena ze zdravotní péče.

Tato organizace byla založena roku 1971 a ve světě je známá pod francouzskou zkratkou MSF. Založila ji skupina francouzských lékařů a novinářů při nigerijské občanské válce. Jako hlavní byla myšlenka, že každý člověk má právo na lékařskou pomoc bez ohledu na to, jaké je rasy, náboženského vyznání či politického přesvědčení. Je to celosvětové hnutí a jeho jádro tvoří 24 členských asociací. Formální ústředí má organizace ve švýcarské Ženevě. S Lékaři bez hranic pracuje v terénu kolem 2 600 spolupracovníků. Jedná se o zdravotní sestry, porodní asistentky, farmaceuty, psychology, logisty a administrátory. Po jejich boku dále pracuje dalších asi 30 000 místních zaměstnanců. Organizace aktivně pracuje ve více než 70 zemích, provádí zde zdravotnickou péči a zaškoluje obyvatelstvo.

Foto: MUDr. Leoš Středa s africkými pacienty

Lékaři bez hranic pracují na bázi tzv. operačních center. Je jich pět a sídlo mají v Paříži, Bruselu, Amsterodamu, Barceloně a v Ženevě. Odtud se řídí operace po celém světě. Do ohrožené oblasti vyšlou průzkumný tým. Ten se skládá z koordinátora, zdravotníka a logistika. Ti na místě zjistí, o jaké nebezpečí se jedná. Na základě průzkumu je sestaven dokument, který posoudí konkrétní operační centrum. To pak rozhodne, zda se mise uskuteční nebo místní vláda sama zvládne lidem pomoci. V některých oblastech působí Lékaři bez hranic dlouhodobě.  Pohotovostní jednotka funguje v případě náhlých katastrof, neočekávaných konfliktů a podobně.

Místní lidé někdy reagují na lékaře s nedůvěrou. Myslí si, že se u nich objevili nějací cizinci v bílých tričkách s logem a nikdo přesně neví, co tam dělají. Když lékaři zasahovali u epidemie Eboly v Africe, místní lidé udiveně pozorovali zdravotníky ve speciálních ochranných oblecích a dívali se na ně jako na mimozemšťany. A dokonce se snažili základnu zdravotníků podpálit.

Ubytování Lékařů bez hranic na misích bývá různé. Pokud zasahují někde v Africe, často bydlí v chatrčích z hlíny, kam občas lezou hadi a různá havěť. Většinou ale mají ubytování v zemích zásahu na dobré úrovni, protože je pro ně velmi důležité kvalitně si odpočinout.

Zajímavá je ochrana bezpečnosti lékařů. Lékaři zásadně nepoužívají zbraně, ani v sebeobraně. Do nemocnic nesmí vstoupit nikdo ozbrojený. Bojovníkům nebo vojákům je zakázáno vcházet do zdravotnických center se zbraněmi. Tím je bezpečnost lékařů částečně zajištěna. Neplatí to však stoprocentně, stalo se již, že byla nemocnice vybombardována.

Ani této organizaci se nevyhýbají aféry. V loňském roce vyšla na povrch zpráva, že pracovníci z řad Lékařů bez hranic si na humanitárních misích v Africe platili prostitutky. Smlouvali s místními ženami, výměnou za sex slibovali, že jim zajistí lékařské ošetření nebo léky.