Známý lékař je tady pro ty, kterým se medicína stala koníčkem: chceme představit významné osobnosti historie a současnosti medicíny. Ale také muzea medicíny, knihy o lékařích, filmy o nich a podobně. Stačí si v menu po levé straně nahoře najít téma nebo celebritu, které vás zajímá. Postupně budeme přidávat další a další. Vědecké obory, celostní medicína i přírodní medicína a léčitelství.
Pro odlehčení pár citátů. Ten první je opsán z cedulky, kterou vyvěsil obvoďák jako ochranu před pacienty, kteří mu vlastně přišli poradit:
Milí pacienti, i já mám internet a umím číst Wikipedii. Navíc jsem však studoval 6 let medicínu, pak další roky skládal atestace. Myslíte si opravdu, že byste mně měli poradit, jak vás mám léčit?
Hippokratova přísaha
Okolo lékařství existuje řada mýtů. Klasickým příkladem je například Hippokratova přísaha. Často se nesprávně tvrdí, že lékaři ji skládají a že je základem pro jejich povolání. Kdyby se jí lékaři drželi, byli by všichni chirurgové zakázáni, gynekolové by nesměli provádět interupce, ženy jako lékařky by nesměly existovat a všichni univerzitní profesoři by žili naprosté blahobytu, neb by jim jejich studenti odevzdávali peníze podle potřeby. A lékařova víra v boha by měla být polyteistická.
Přísahám při lékaři Apollonovi a Asklepiovi a Hygieii a Panaceii a při všech bozích a bohyních, jež beru za svědky, že budu plnit podle svých schopností a podle svého úsudku tuto přísahu a smlouvu: Budu považovat toho, který mě naučil tomuto umění, za rovnocenného svým rodičům a budu žít svůj život v partnerství s ním; bude-li mít potřebu peněz, rozdělím se s ním o svůj díl; budu se dívat na jeho potomky tak jako na své bratry v mužské linii a budu je učit tomuto umění – budou-li si přát být tomuto učeni, a to bez odměny a bez smluvní listiny; podělím se o předpisy, ústní instrukce a o všechny ostatní vědomosti se svými syny a se syny toho, který mě učil, a s žáky, kteří podepsali závazek a složili přísahu dle lékařského zákona, ale s nikým jiným. Budu aplikovat dietetická opatření pro dobro nemocných podle svých schopností a podle svého úsudku; budu je chránit před poškozením a před křivdou. Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu. Podobně nepodám ženě abortivní prostředek. V čistotě a v posvátnosti budu střežit svůj život a své umění. Nepoužiji nože, dokonce ani ne u lidí trpících kameny, ale ustoupím ve prospěch těch, kteří se zabývají touto prací. Navštívím-li kterýkoliv dům, přijdu pro blaho nemocného a budu prost jakékoliv záměrné nepravosti, veškeré zlomyslnosti a obzvláště touhy po smyslových požitcích, ať se ženami, nebo s muži, ať se svobodnými, nebo s otroky. Cokoliv uvidím nebo uslyším v průběhu léčení nebo dokonce mimo léčení v pohledu na život lidí, to, co se v žádném případě nesmí šířit mimo dům, vše si nechám pro sebe; vždyť bych se musel stydět o tom mluvit. Jestliže splním tuto přísahu a neporuším ji, mohu mít zaručeno, že se budu radovat ze života a z umění a že budu ctěn a proslulý mezi všemi lidmi na všechny časy, které přijdou; jestliže ji však poruším a budu přísahat falešně, ať je opak toho všeho mým údělem.
Názory muslimského lékaře Avicenny
Významnou osobností historie medicíny byl muslimský lékař a učenec Avicenna. V deseti letech už uměl zpaměti celý korán. V 17 letech začal studovat medicínu a považoval ji za obor, který není příliš náročný na učení.
Mé znalosti dosáhly bodu, kdy vím, že nic nevím.
Avicenna pronesl další moudré věty, některé z nich připomínáme:
Zlo není opakem dobra, je jen jeho překážkou. | Jednou rukou už pacient lékaři nezatleská. | Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele. | Kdo zanechal tělesných cvičení, často churaví, neboť síla jeho orgánů následkem nedostatku pohybu slábne. | Hluboká řeka se nezkalí, když byl do ní hozen kámen. Stejně tak člověk, zlobí-li se pro urážky, není řekou, nýbrž kalužinou.
Lékařská modlitba podle židovského filosofa Maimonida
Ó, Bože! Naplň mou duši láskou k tomuto umění a ke všem stvořeným bytostem. Nedopusť, aby mne touha po zisku a slávě od mého umění odvedla, neboť nepřátelé pravdy a nepřátelé lásky k člověku by mne pak snadno mohli využít a vzdálit od šlechetné povinnosti prokazovat dobro Tvým dětem.
Učiň, ať v tom, kdo trpí, vidím vždy jen člověka. Učiň, ať je můj duch u lůžka nemocného vždy jasný, ať není ničím rozptylován. Ať si je ale vědom toho, co ho naučily zkušenost a věda: neboť velká a vznešená jsou vědecká bádání, jejichž cílem je uchování života a zdraví všech stvořených bytostí.
Učiň, ať moji pacienti důvěřují mně i mému umění, ať uposlechnou mých rad a doporučení. Vzdal od jejich lůžek šarlatány, šiky příbuzných s tisíci radami a strážce, kteří vždy vše vědí, neboť je to nebezpečná čeládka, která marnivě zhatí nejlepší záměry tohoto umění a přivede pacienty až na pokraj smrti. Když mě hlupáci odsuzují a vysmívají se mi, kéž mne láska k mému umění učiní jako štít nezranitelným, abych mohl vytrvat v pravdě bez ohledu na věhlas, dobré jméno a věk mých nepřátel. Obdař mě, ó Bože, shovívavostí a trpělivostí k pacientům, kteří jsou tvrdohlaví a hrubí.
Učiň, ať jsem ve všem uměřený, má láska k této vědě nechť je však nezměrná. Nechť si nikdy nepomyslím, že jsem všemocný. Dej mi sílu, vůli a příležitost, aby mé vědomosti stále narůstaly. Mohu dnes ve svém vědomí odhalit to, čeho bych se včera nenadál, neboť toto umění je veliké, ale duch člověka proniká stále dál.
Ne lásku, ani pravdu … ale soucit a slušnost
Přestaňte konečně hlásat lásku a pravdu! Nechci, aby mě sousedi milovali. To bych je musel milovat taky. A dodávám: Jen soucit a slušnost mohou zachránit lidstvo.
To jsou slova známého českého psychiatra MUDr. Miroslava Plzáka.